Čím méně knížek mám, tím více čtu. Jak to?

Celý život miluji knihy a miluji prostředí místní knihovny, ať už v Čechách nebo v zahraničí. Jeden z nejhlubších dojmů ve mně zanechala knihovna v Trinity College v Dublinu.

Kdysi jsem měla sen, že budu mít velikou knihovnu a dokonce jsem si schovávala ústřižky z časopisů, později ukládala obrázky z internetu a snila o jedné z těch z velkých knihoven. Chtěla jsem mít všechny knihy od oblíbené autorky AB a pak všechny knihy, co kdy napsal autor XY. Knihu jsem přečetla a pak ji odložila do knihovny, kde se na ní akorát prášilo. Bavilo mě knihy hromadit, ale ke čtení jsem se dostávala stále méně. Hlavní důvod? Nedostatek času? Možná. Spíš vědomí, že mám knihy doma a mohla jsem jejich čtení odkládat do nekonečna. Ale člověk se mění, změnila jsem se i já.

Začala jsem knihy vyřazovat. Neuvěřitelné. Některé jsem rozdala, některé prodala za pár korun, ale důležité bylo, že začaly opouštět moji domácnost a dávat prostor novým. Ve výsledku jsem začala opět více číst. Zaregistrovala jsem se do knihovny a tak vím, že co si půjčím, mám doma jen na omezenou dobu. Dnes vlastním 142 knih, což je pořád dost, chtěla bych se dostat pod 50. Teda, na půdě u mamky na mě čekají dva pytle s knihami z dětství, takže pohádky a knihy pro mládež. Možná i některé knihy ulovené z antikvariátů, to byla kdysi moje vášeň. Hrabání se v antikvariátech a hledání knih autorů z období romantismu.

Z vlastní zkušenosti vím, že roztřídit knihy je tak trochu utrpení. Je nám líto peněz, které jsme za knihy utratily, máme na knihy určité vzpomínky, některé jsme dostali od našich blízkých, některé knihy jsou od lidí, co již nejsou mezi námi. Některé knihy jsou součástí sady, další zase patří do sbírky děl od jednoho autora. Já vím, je to těžké. Ale ruku na srdce. Kolik z těch knih si chcete znovu přečíst? Ke kterým knihám se budete chtít vracet znovu a znovu? Není vám líto, že jsou knihy vystaveny jedna vedle druhé, ale nikdo je nevezme do ruky, neotevře, nepohladí?

Přesvědčila jsem vás o tom, že je lepší mít méně knih a že bude lepší, když je posunete dál? Jaké knihy byste vlastně měli vyřadit? Pro začátek vyřaďte všechny knihy, které:

  1. Už neplánujete číst znovu. Kniha vás nudila, přečetli jste ji jen z povinnosti nebo ji třeba ani nedočetli do konce? Pryč s ní.
  2. Máte rovnou dvakrát. Já si dokonce koupila jednu knihu dvakrát úmyslně. Měla jsem totiž od té první jen obal. Koupila jsem si druhou, tu jsem pak někomu půjčila a od té doby jsem ji neviděla. Ano, i to se stává.
  3. Jsou ve špatném stavu. Jsem opravdu zvědavá, v jakém stavu asi jsou knihy, co se válejí u mamky na půdě.
  4. Mají staré informace. To se týká zejména učebnic a odborné literatury. Patří sem i cestopisné knihy, ale pro ty mám stále slabost i já.

Když už se vám knihy povede protřídit, kam s nimi?

  1. Darujte je. Věřím, že máte spoustu kamarádů a při čtení některé z knih jste si na určitou osobu vzpomněli. Posuňte je dál, darujte je příteli, někomu z rodiny, kolegovi v práci.
  2. Zkuste je prodat. Možností je spoustu: místní antikvariát, stránka Bazar knih na FB.
  3. Věnujte je knihovně. Knihovny s radostí přijímají knihy. Některé vymění za novější, méně ošoupané, jiné zase prodají a získané peníze použijí na nákup nových knih. Win win.
  4. Odneste je do knihobudky. Pokud se nějaká ve vašem okolí nachází. Třeba si zrovna odnesete jinou knihu, co vám padne do oka.
  5. Doneste je do kavárny/čekárny. Nikdy nevíte, komu udělají radost.

Osobní tip. Kupujte si knihy s cílem je někomu po přečtení darovat. Autory je důležité podporovat a knihy čas od času kupovat. Kupte si knihu a už při nákupu se zamyslete nad tím, komu ji po přečtení věnujete. Kamarádce k narozeninám, mamince k svátku anebo kolegyni z práce pod stromeček.

Komentáře

  • Matouš z Ekonarium.cz 23.03.2017 17:59

    Nádherný článek! Já knihy miluji a něco podobného jsem udělal před Vánoci a to, že jsem právě rozdal všechny knihy, které mě už “nebyly třeba”.

    Jen mě mrzí nebo spíše mi připadá zbytečné stanovovat nějaký konečný počet (50). Nezazlívám, je to v lidské přirozenosti 🙂 stanovovat nějaké číselné (často logické) cíle.

    Co když je váš cíl 142? Nebo 42? Nebo 242? 😛

    Napadlo, že bychom si mohli vzájemně pomoci. Dělám blog http://www.ekonarium.cz , budu moc rád, když mě navštívíte a pokud byste ráda navázala nějakou spolupráci, prosím, kontaktujte mě na info@ekonarium.cz

    Krásný zbytek neděle,
    Matouš

Přidat komentář

* Nezapomeňte na povinné pole.